Muž z oceli

Po tom, co Marvel se svým komiksovým světem doslova ovládl filmový průmysl poslední dekády, přichází na scénu DC, které se na aktuální vlně úspěchu superhrdinů chce také pořádně povozit. Do světa tak byl před nějakým časem vpuštěn další reboot ikonického tatínka všech superhrdinů, Supermana.

Přiznám se, že s přehráním si tohoto snímku jsem váhal tak dlouho, jak jen to bylo možné, ale nakonec na něj přece došlo, protože se vlastně jedná o přesný zrcadlový obraz Marvelovského Iron Mana, kterým vše začalo na druhé straně komiksové barikády (když opomenu nevýrazného a kdo ví, jestli do univerza původně plánovaného Neuvěřitelného Hulka). Muž z oceli je tedy tím nejtypičtějším originem, jaký může komiksový fanda očekávat – dočkáme se zkázy Kryptonu, zrození zázračného chlapce, a samozřejmě také jeho přesunu na Zemi. Svým způsobem se tedy i ti, kteří viděli všech sto padesát předchozích originů dočkají něčeho nového, protože Kryptonu bylo věnováno opravdu slušné množství času i peněz.

Tím se dostávám k otázce audiovizuálu, který je v tomto snímku opravdu k dokonalosti vypilovaný. Podobné barvy a vůbec práci se scénami naposled pamatuji z filmu 300, který byl zpracován podobným, komiksům vzdávající hold způsobem. Po přesunu z Kryptonu na Zemi byly tyto „bloomové“ efekty trochu seškrtány a zdecentněny, ale ten samý nádech a vzhled scén si užijete napříč celým filmem. Je to prostě Superman v té absolutně nejtypičtější podobě, jakou si dokážete představit. Rozhodně tedy je nač se dívat.

Jestli je v líbivém kabátku také odpovídající dávka napínavého příběhu je však otázka zcela jiná a i na ní si odpovíme velmi rychle – tak akorát. Příběh a napětí jsou sice slabším článkem celého filmu, ale rozhodně nejsou nikterak špatné. Počátek na Kryptonu byl velmi zajímavý a ukazoval nám něco neznámého a nového, což jen málokdy ve filmech nudí. Druhá část filmu odehrávající se na Zemi byla už trochu méně akční, ale zato jsme sledovali silný vnitřní vývoj postavy, která se musí rozhodnout, co pro ni vlastní rasa znamená v porovnání s lidmi, mezi kterými prožila tři dekády svého života. To však říkám jako někdo, kdo žádného Supermana nikdy předtím pořádně neviděl, takže diváci, kteří jeho příběh již znají, si možná během téhle docela dlouhé fáze trochu schrupnou. K tomu všemu jsme do vínku dostali několik zajímavých hereckých jmen, jako např. Kevin Costner, či Russel Crowe, kteří jsou příjemnými třešničkami na už tak skvěle vypadajícím dortu, a hlavnímu hrdinovi v podání hvězdně rostoucího Henryho Cavila perfektně ušlapávají půdu.

Muž z oceli je filmem, na který se určitě nezapomene, nejen kvůli poctivému komiksovému looku, který ho velmi odlišuje od k realitě se klonící konkurence značky Marvel, ale také díky skvěle zpracovanému originu, kterému nechybí tak akorát hluboký emoční rozsah. Hlavně jde však o prvopočátek nově se rodícího DC komiksového univerza.

Uděluji 80%