Leden 2014

Po dlouhé době jsem večer usedl k televiznímu vysílání a hned jsem risknul apokalyptický příběh s Nicolasem Cagem, o kterém jsem dosud neslyšel. Vězte, že podobnou chybu zase dlouho neudělám. Začátek vypadal velmi dobře, atmosféra byla poměrně napjatá a já čekal, co všechno se z originálního námětu může vyvinout. Vyvinul se z něj bohužel totálně zpackaný film.

Tak se to konečně podařilo. Střet králů je o dalších sto stránek tlustší, než jeho předchůdce a není to žádné odpočinkové čtení, ale přesto jsem se tím nakonec prolouskal. Psát zde další řádky popisující Martinův styl psaní by asi bylo zbytečné, od prvního dílu se nic moc nezměnilo, snad jsem se jen místy cítil ještě

Letošní filmové Vánoce měly u nás doma jasné téma. Kouzelníci. Po skvělých Podfukářích přišel ještě skvělejší Dokonalý trik a nyní je na řadě třetí magický snímek Iluzionista. To nejlepší nakonec, říkává se. V případě Iluzionisty jsme se bohužel trochu sekli a přesto, že film nebyl vůbec marný, rozhodně to nebyl zlatý hřeb našich kouzelnických Svátků. Všechny tři

Jsou všude kolem nás. Většinou bývají rozlišitelní pouhým okem. Parazitují na fungujících principech lidského soužití, rozvrací je, a svým cizopasením je transformují na principy nefunkční, neboť co můžou oni, to dříve či později pojme za své téměř každý další. Idioti. Úvodem Dnešní díl je tak trochu mimořádný. Mimořádný v tom, že jsem jej původně neměl v