Thor 2 – Temný svět

Marvelovky jsou mojí srdeční záležitostí a brzy se pustím do krátkých recenzí všech od začátku. Nyní si ale neodpustím předběhnout a přinést vám svůj názor na aktuální hit v našich kinech, kterým se stalo pokračování Thora.

Vezmu to v rychlosti – nestává se mi často, že z kina chodím tak nadšen dobře utracenými penězi, jako právě při odchodu z promítání Temného světa. Thor byl pro mne už od prvního dílu nejoblíbenější ze všech Avengerů, ne sice postava jako taková, ale film jako celek a příběh kolem něj. Říkejte si co chcete, ale Asgard je místo mých snů. A nyní, po tom, co nám jej druhé pokračování ukázalo z mnoha dalších úhlů, ještě více, než kdy dřív. Je to celé s tím vodopádem před branami, mystickým strážcem Heimdallem u Bifrostu a nádherným vesmírem kolem vážně úžasné umělecké dílo. Čert vem, jestli je to fyzikálně možné, či nemožné, to mě u Marvelovek absolutně nezajímá.

Film má bezmála dvě hodiny a bylo to tak akorát. Příběh se netáhne, odsýpá jako hodiny a je prošpikován skvělou a zábavnou akcí, do které je velmi často vložen nějaký ten vtípek. Musím zmínit, že zatímco běžně v podobných akčních filmech působí vtipy velmi lacině a strojeně, zde tomu tak není a já se v kinosále několikrát během filmu musel hlasitě zasmát a nutno podotknout, že snad vícekrát, než u Avengers.

Výkony hlavních postav byly skvělé, obzvlášť Natalie Portman byla skvělá a sám Chris Hemsworth se v roli Thora předvedl více, než kdy dřív. Byla to vážně skvělá jízda a režisér Alan Taylor se u mne definitivně posunul mezi světovou extratřídu. Nevím, co bude dál, a kdy se neustále vzrůstající kvalita Marvelovek zastaví, ale už teď se té chvíle bojím, protože posouvat kvalitu vzhůru přeci nejde do nekonečna. Nebo ano?

Uděluji 85%