Harry Potter 3 – Vězeň z Azkabanu
Třetí díl ságy o mladém kouzelníkovi přišel na plátna kin nečekaně až dva roky po tom předchozím, což v oboru velkofilmů ždímajících z fandů každé penny nebývá příliš zvykem. A není to zdaleka jediná změna. Režisér prvních dvou dílů, který bývá často označován za rutinéra (já osobně spíše oceňuji jeho konzistentní práci a výsledky), oznámil, že by se rád pověnoval rodině a režii třetího pokračování tak dostal za úkol osvěžit mexický rodák Alfonso Cuarón. Jak se mu to povedlo a kam se série pod jeho vedením posunula podle názoru jednoho pomalu stárnoucího geeka a milovníka všeho kolem filmu?
Změn je poměrně hodně už od prvních minut. Naši oblíbenci v hlavních dětských rolích za ty dva roky velmi dospěli a nyní už se díváme spíše na mladé kouzelníky těsně před cílovou čarou dospělosti (alespoň té fyzické). Hlavním dějištěm Vězně z Azkabanu už nejsou ponuré chodby bradavického hradu, nýbrž jeho okolí. Konkrétně Hagridova bouda hraje prim – i méně pozorní diváci si všimnou, že Hagrid za ty dva roky nejen přistavěl, ale také svou chatku přestěhoval na zcela jiné místo. I oblíbená Vrba mlátička, která v celé sáze hraje nezanedbatelnou roli, záhadně zmizela z nádvoří a přesunula se kamsi do divočiny. Chápu, že pro potřeby příběhu bylo potřeba lokaci, kde se odehrává, poněkud doladit, ale tento zásah byl velmi necitlivý a značně nepříjemně zpřetrhal pouto s předchozími dvěma díly, což opravdu nebylo zapotřebí. Já osobně nejsem zrovna dvakrát pozorný divák a téměř nikdy si ve filmech žádných chyb nevšimnu (asi protože je narozdíl od některých dobrodruhů zbytečně nevyhledávám), ale musím říci, že to, jak si režisér a vůbec celý produkční tým pohrával s lokacemi a jejich přesuny z místa na místo a naprosto nerespektoval ani své vlastní rozestavění z úvodu filmu, bylo v tomto případě opravdu až trestuhodně viditelné a velmi rušivé.
Dalším odklonem od minulosti bylo rozvolnění oblečení kouzelníků, kteří se ve škole pohybovali. Ti se tak mimo školní hodiny už nemuseli nutně obtěžovat v hábitech a ve většině filmu je vidíme v běžném mudlovském oblečení. Aby těch změn nebylo málo, kvůli smrti představitele profesora Brumbála musel být ještě k tomu všemu bradavický ředitel nahrazen novým hercem, kterému pan režisér a scénáristé zcela otočili povahu z váženého, moudrého a rozvážného člověka téměř až ke komickému senilnímu dědovi.
Dost bylo výtek, pojďme k tomu, co se povedlo. Díky změně lokace, kde se převážná většina děje odehrávala, a rozvolnění oblečení působí snímek opravdu velmi osvěžujícím dojmem, přesto, že dění i styl natáčení opět o něco více potemněly. Ve skutečnosti se vlastně jedná o jeden z nejvíce osobitých snímků celé ságy o Harrym Potterovi, protože přes všechny jeho chyby i neúctu k předešlým dílům si z něj vybavuji nejvíce scén, které mi dlouhodobě ulpěly v paměti. Navíc celá poslední třetina filmu je víceméně velmi dlouhé, ale naprosto skvěle vygradované a napínavé finále, završené neméně skvělým rozuzlením z trochu jiného pohledu. Závěr je zkrátka geniálně natočen a právě díky němu je film zase o krůček dále.
Nicméně, při finálním účtování opět nepůjdeme výše, než v posledních dvou případech. Přesto, že Vězeň z Azkabanu je diametrálně odlišný jak od Kamene mudrců, tak od Tajemné komnaty, zůstaneme na osmdesátkové hranici. Vygradování děje je perfektní, vizuální efekty svěží a líbivé, stejně jako nové lokace a osobité zpracování. Neúcta k předchozím dílům a zásadní chyby v lokacích scén, plus šílená scéna, ve které si Hermiona střihne Robina Hooda a Ramba v jedné osobě však celé povedené snažení v mých očích zbytečně sráží zpět dolů. Spousta plusů a spousta minusů se tedy dnes budou rovnat opět stejnému výsledku.
Uděluji 80%
