Pokémon Sword & Shield (Nintendo Switch)

Čas plyne a světlo světa nedávno spatřil další titul do hlavní příběhové rodiny Pokémon. Jedná se již o osmou generaci tohoto RPG a mě jako velkému fandovi samozřejmě nemohla ujít. Jak jsem si ji užil?

Příběh, který je již přes dvacet let osvědčenou formulí asi není žádným tajemstvím, a tak se opět ocitáte v roli ambiciózního mladíka či mladice, kteří jsou odhodlaní stát se tím nejlepším trenérem pokémonů v celém regionu a získat s tím související titul mistra. Zmíněným regionem osmé generace je Galar, který je bezesporu inspirován typickou Anglií – novými pokémony začínaje a mohutnými souboji na téměř až fotbalových stadionech konče. Během svého putování za mistrovským titulem se setkáte s naprosto stejnými zápletkami jako dříve – připravte se na hlavního rivala, souboje o odznaky na stadionech a průběžné stopování místních legendárních pokémonů svázaných jak jinak, než s opětovnou záchranou celého světa. Ale víte co? Proč měnit něco, co již přes dvě dekády funguje, každý to tak trochu čeká, a každý to vlastně i tak chce.

Je tedy vlastně něco jinak?

Nebudu vás dlouze napínat – rozhodně je. Jinak je poměrně dost věcí a smutně musím dodat, že zdaleka ne vždy ku prospěchu věci. Nebudu se obtěžovat popisováním principů RPG série Pokémon (kdo chce, zjistí si, o čem je) a pustím se rovnou do výčtu věcí, které jsou více, či méně jinak.

HM k postupu příběhem a dungeony

Kdysi dávno, když byla tahle herní série ještě čistokrevným náročným RPG, jste museli své Pokémony učit tzv. HM útokům, které vám později umožnily například odstranit strom, který stál v cestě, rozbít překážející kámen, nebo se přesouvat po vodě, či dokonce létat. Tyhle útoky ale nebylo snadné získat a když už jste je měli, chtě-nechtě jste je museli naučit jednoho ze svých pokémonů, který tak byl „ochuzen“ o možnost umět všechny 4 útoky vybalancované přesně pro boj. A jelikož HM, která jste ke hraní opravdu potřebovali, bylo ve hrách kolem šesti až osmi, blokace slotů pro jiné útoky tak byla opravdu nepříjemná. O to více jste si ale těchto útokových schopností vážili. Již z předchozí generace Sun & Moon ale bohužel platí formule brutálního zjednodušování, která potkala i HM útoky – ty už zkrátka a nejsou. Létat můžete odkudkoliv kamkoliv jakýmsi roztodivným létacím taxíkem, který je k dispozici kdekoliv a místo plavání na Pokémonovi vlezete na kolo, na kterém se napumpují naprosto směšně a infantilně vypadající plováky a můžete jezdit po vodě. A tak je to se vším ostatním. Prořezávat se stromy, nebo posouvat kameny už dokonce nepotřebujete vůbec. Proč vlastně, když se ze hry totálně vytratily veškeré hádankové dungeony.

Přístup k pokémonům v boxu a absence National Pokédexu

Další neméně výraznou změnou je fakt, že pro přístup k pokémonům v typických boxech už nepotřebujete počítač, který by systém zpřístupnil. Prostě si jen stisknete tlačítko navíc a boxy máte přístupné odkudkoliv. Je to sice ohromné zjednodušení, ale chceme to? Kouzlo návštěvy pokécentra spojené nejen s léčením, ale také s přístupem do boxů je rázem tatam.

S tím tak trochu také souvisí asi největší a za mě nejnegativnější změna, která nás s novou generací postihla. A sice, hra již neobsahuje tzv. National pokédex, tedy možnost si skrze pokébanky (v tomto případě Pokémon Home) do hry přenést všechny své vymazlené pokémony, které má mnoho ze skalních fandů popřenášené třeba i z prvních generací her a používá je skutečně celé ty dvě dekády plus nějaké drobné. A teď nemluvím o tom, že je potřeba mít možnost je ve hře všechny chytit – to asi opravdu vzhledem k tomu, že se jejich počet pomalu blíží tisícovce není možné – ale mít možnost si je přenést z jiných her, už jenom proto, že se v aktuální generaci vždy hrají oficiální i neoficiální turnaje, kterých není málo. Teď nám ale tvůrci s výmluvami na rtech oznamují, že zkrátka cca polovinu našich pokémonů v turnaji zkrátka nebudeme moci použít. A to mě opravdu vadí. V prvních dvou DLC jsme se sice dočkali toho, že jich bylo poměrně hodně přidáno, stále však ale cca čtvrtina chybí a zatím nevíme, jestli se v rámci nějakého updatu, či dalších DLC do hry někdy podívají – podle vyjádření tvůrců to ale bohužel vypadá, že ne.

Sdílení zkušeností v aktivní partě a další

Dostávám se k dalšímu zjednodušení – a sice, že všichni pokémoni, které nosíte sebou v aktivní partě, dostávají po soubojích automaticky sdílené zkušenosti. Nejenže k tomu už nepotřebujete poměrně vzácný předmět jako v minulých generacích, aby to bylo vůbec možné, ale ono se to dokonce nedá ani vypnout. To jako fakt?

V aktuální generaci je opravdu poměrně hodně změn, a k mé nelibosti bohužel velmi špatným směrem. Vše se tak moc generálně zjednodušilo, že dohrání hry už vlastně v kombinaci s až příliš snadnými souboji a protivníky dělá hru… pojďme si nalít čistého vína, dělá tuto hru téměř výhradně pro děti a nové hráče.

Klady

Pevná kamera a bombastické stadiony

Nyní také trochu ke změnám a faktům, které jsem si naopak oblíbil. Hráči po celém světě velmi aktivně hejtují to, že kromě Wild Area nemáte ve hře volný rozhled a nemůžete tak hýbat s kamerou – v podstatě to samé mnoho z nich doslova rozčilovalo do běla i v předchozí generaci. Já to vnímám přesně naopak – vůbec mi nevadí, když mi hra sama volí, kam bude kamera směřovat, protože díky tomu může ještě více těžit z pěkného zpracování budov i přírody – např. dramatickými nájezdy scén, objevování důležitých budov zpoza horizontu, atp., což umožní zanechat perfektní a dramatický dojem, kterého by hráč manuálně ovládající úhel kamery nedocílil. Za mě je tohle super, a naprosto unikátní záležitost v rámci žánru, říkám zachovat! Navíc díky tomu můžu hrát jednou rukou.

Ruku v ruce s tím jdou stadiony, které jsou po neobvyklých (i když rozhodně ne špatných) výzvách z předchozích dílů zpět, a které jsou ve Sword & Shield prostě bombastické. Díky výkonnějšímu hardwaru poskytují takovou míru atmosféry, jaká tu dosud ještě nikdy nebyla a když vstupujete do stadionového zápasu o odznak, přivítají vás bouřící davy s akční hudbou, která vše ještě více podtrhne, a vy si tak konečně připadáte jako opravdový miláček publika, od něhož všichni očekávají ty neúžasnější zápasy. A když je publikum dostane, např. díky dynamaxu, začne bouřit ještě více. Tady udělali pánové a dámy z Game Freaku opravdu pořádný kus práce, který se jim povedl, jak jen mohl.

Volně žijící a pobíhající pokémoni

Další novinka, která už trochu začala fungovat v Sun & Moon, byla nyní dotažena do finále – zatímco dříve jste se museli brodit trávou a bojovat se stovkami náhodných pokémonů, než jste odchytili toho správného, a nebo na vás stále dokola útočili otravně slabí nepřátelé, když jste se jen snažili rychle projít skrze vysokou trávu, nyní už vidíte téměř všechny pokémony v okolí, kterak se toulají divočinou a můžete si sami zvolit, zda s nimi chcete bojovat. Stále můžete narazit na dost malých, kteří nejsou ve vysoké trávě vidět, ale hra vás na ně upozorní a při troše cviku není problém se jim vyhnout. Někteří agresivnější vás pak také mohou začít pronásledovat, jakmile vás spatří. Díky těmhle změnám se hra zjednodušila na tom správném místě a celý region díky ní vypadá patřičně živě, se stovkami pokémonů, kteří se jím pohybují, a které vidíte na první pohled. Tady opět tleskám.

Dynamax a Gigantamax

Výše jsem zmínil mechaniku, která se nazývá dynamaxování pokémonů. Ta je specifická právě pro Sword a Shield a spočívá v tom, že když jste na speciálních místech, jakými jsou např. právě stadiony, můžete nechat na 3 tahy svého pokémona „dynamaxovat“ – tím se dramaticky zvětší, a zároveň může použít nové, extrémně silné a extrémně efektní útoky, které se pro velké prostory na stadionech hodí více, než kamkoliv jinam. Když jsem tuhle mechaniku viděl v trailerech, upřímně mi to přišlo až dětinsky přehnané, ale po zahrání musím říci, že to ve hře není zbytečně časté a tam, kde to je – např. právě na těch stadionech, to ještě více napumpuje tu správnou atmosféru.

Příběh a otravné dialogy

Kolem příběhu není třeba přílišného rozepisování – je stejný jako vždy. Od začátku s malým chlapcem, který se vrhne do světa plného pokémonů a soubojů, přes záchranu světa, až po 2 mýtické pokémony, kteří se dle mého názoru docela vydařili. Jediné, co bych ocenil, by bylo zkrácení některých dialogů. Hra má docela infantilní příběh, který opravdu není nutné při každém dialogu tolik „okecávat“ – často navíc tolik nečitelnou angličtinou, že dělá problém i jinak poměrně zběhlému hráči. Až bude příběh skutečně na úrovni a poněkud originálnější, tehdy bude na místě si o něm přečíst více. Zatím je odklikávání zbytečných dialogů jen čistá otrava.

Zhodnocení

Série Pokémon chtě nechtě prochází postupnou evolucí. Na jedné straně barikády stojí téměř až drastické snížení obtížnosti, které má za následek to, že matadorům série bez nadsázky nepřináší téměř žádnou výzvu. Odstranění mechanik typu HM, boxů přes počítač, dungeonů atp. má pak za následek ještě větší pocit jednoduchosti, který v mém případě vedl téměř až k frustraci z toho, že se opravdu skoro vůbec nemusím snažit. Na druhé straně je to stále ten Pokémon, který už přes 20 let milujeme a prostě nechceme, aby se nějak zásadně změnil. Stále nás to takhle baví. Hra ale začíná být bohužel poněkud roztříštěná sama sebou a už vlastně moc neví, kam směřuje a na koho přesně cílí. Tak moc se snaží být pro všechny, že ve výsledku není příliš pro nikoho. Noví mladí hráči zkrátka nemají důvod trávit v ní stovky hodin, a ti staří a ostřílení? Ti si jí také za 35 hodin beze spěchu dohrají tak, jako já, a kvůli absenci national dexu a dalších věcí už také příliš nemají motivaci v ní zůstávat déle. A přitom právě tohle bylo něco, co předchozí generace uměly zcela bezchybně, ale s každou další o tohle kouzlo bohužel více a více přichází. Jasně, je to stále bezvadná hra a asi bych ji neměl tolik hodnotit s přihlížením k minulým dílům, ale já to takto zkrátka vnímám. Už to zdaleka není to, co to bývalo, ale ano, pořád je to super a rozhodně stojí za zahrání. Co bych ale dal za poctivé, old-schoolově obtížné a vyladěné pokémonní dobrodružství se vším všudy!

Uděluji 70%

P.S.: Jestli jsem si v aktuální generaci kromě zápasů na stadionech zamiloval ještě něco, je to rozhodně perfektně vyladěná znělka, na kterou se při začátku hraní vždy poctivě těším. V té se navíc po získání mistrovského titulu zobrazí i hráč spolu s celou partou vítězných pokémonů.