Muž z oceli

muz-z-oceliPo tom, co Marvel se svým komiksovým světem doslova ovládl filmový průmysl poslední dekády, přichází na scénu DC, které se na aktuální vlně úspěchu superhrdinů chce také pořádně povozit. Do světa tak byl před nějakým časem vpuštěn další reboot ikonického tatínka všech superhrdinů, Supermana.

Přiznám se, že s přehráním si tohoto snímku jsem váhal tak dlouho, jak jen to bylo možné, ale nakonec na něj přece došlo, protože se vlastně jedná o přesný zrcadlový obraz Marvelovského Iron Mana, kterým vše začalo na druhé straně komiksové barikády (když opomenu nevýrazného a kdo ví, jestli do univerza původně plánovaného Neuvěřitelného Hulka). Muž z oceli je tedy tím nejtypičtějším originem, jaký může komiksový fanda očekávat – dočkáme se zkázy Kryptonu, zrození zázračného chlapce, a samozřejmě také jeho přesunu na Zemi. Svým způsobem se tedy i ti, kteří viděli všech sto padesát předchozích originů dočkají něčeho nového, protože Kryptonu bylo věnováno opravdu slušné množství času i peněz.

Tím se dostávám k otázce audiovizuálu, který je v tomto snímku opravdu k dokonalosti vypilovaný. Podobné barvy a vůbec práci se scénami naposled pamatuji z filmu 300, který byl zpracován na chlup podobným způsobem. Po přesunu z Kryptonu na Zemi byly tyto „bloomové“ efekty trochu seškrtány a zdecentněny, ale ten samý nádech a vzhled scén si užijete napříč celým filmem. Rozhodně tedy je nač se dívat. To, jestli je v líbivém kabátku také pořádná dávka napínavého příběhu je však otázka zcela jiná.

A i na ní si odpovíme velmi rychle – není. Příběh a napětí jsou absolutně nejslabším článkem celého filmu. Počátek na Kryptonu byl velmi zajímavý a ukazoval nám něco neznámého a nového, což jen málokdy ve filmech nudí, ovšem druhá část filmu odehrávající se na Zemi byla opravdu k uzoufání nudná a nezajímavá. A to říkám jako někdo, kdo žádného Supermana nikdy předtím neviděl, takže diváci, kteří jeho příběh již znají, museli po původní hodince začít nezadržitelně usínat. A nezachrání to bohužel ani plejáda zajímavých hereckých jmen, jako např. Kevin Costner, či Russel Crowe, kteří jsou příjemnými třešničkami na překrásně vypadajícím dortu, jehož vnitřní náplň však chutná poněkud nakysle.

Ne, že by Muž z oceli nebyl filmem, na který se zapomene s tím, že to byl úplný propadák. Už jen kvůli líbivému kabátku a vizuálu hlavně v pasážích o Kryptonu si své fandy najde a mnoho lidí ke sledování rodícího se DC komiksového univerza skutečně nechá zlákat, ale věřím, že příběhově to šlo udělat mnohem lépe. Hlavně tak, aby to tolik nepostrádalo nějaké to napětí, protože akční scény z bojů na Zemi (které vyplňují velkou část druhé části filmu) byly opravdu tragicky nudné.

Uděluji 70%

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *