Mafia (Definitive edition)

V době, kdy nejlegendárnější česká hra dosáhla plnoletosti a od jejího vydání tedy uběhlo 18 let, vychází její plnohodnotný remake z klávesnic vývojářského studia Hangar 13, které má své dvě pobočky také v České republice. Jak se v mých očích tento remake povedl?

Nejprve se sluší podotknout, že jsem si v době jeho vydání nejprve myslel, že si ho vůbec nezahraji, protože mě slušně nazlobil fakt, že zatímco pro PS a XBOX vyšla hra na fyzických nosičích, pro počítače nikoliv a dlouhou dobu bylo možné si hru pořídit jenom digitálně, což jsem se rozhodl ignorovat. Naštěstí se někde něco zlomilo a těsně před Vánoci 2020 se v obchodech nečekaně objevila krabička, obsahující kód pro všechny 3 nové verze celé trilogie za velmi příjemnou cenu, takže i přes to, že fyzický nosič v ní nebyl, jsem zaplesal, a ihned za tepla nakupoval, díky čemuž jsem ještě obdržel krásně zarámovaný plakát s podpisem (i když jen tištěným) Marka Vašuta navíc.

Přesto, že jsem hraní neměl v plánu okamžitě, jakmile se první díl stáhl do mé Steam knihovny, pochopitelně jsem nebyl schopen mu dlouho odolávat a šel jsem rovnou na věc.

Hratelnost

Hned z kraje mě velmi nepříjemně překvapila hratelnost při úvodní honičce, kdy se poprvé setkáváte s budoucími kumpány Samem a Pauliem. Ovládání Tommyho taxíku mi přišlo naprosto šílené, nepříjemné, a fakt, že ujetí nepřátelům tentokrát nezáviselo na vašich schopnostech, ale na tom, kolik rozkopaných úseků silnice, kterých se v ulicích města Lost Heaven objevila odhadem asi tak stovka, projedete, na mě začal poblikávat jasně červenou kontrolkou a pravit, že jsem se na něco zase jednou těšil možná až příliš.

A toto téměř instantní zklamání bohužel pokračovalo směle dále i v dalších misích, kdy jsem si všiml, že se ve vaší garáží, kde si můžete vybírat vozy na plnění úkolů, kromě dobových vozidel objevily dva až tři další kousky, které tu dobu jaksi předběhly i o dekády. Jakože cože? Dovtípil a našel jsem si, že se jedná o bonusové vozy z dalších her aktuální trilogie, ale to, jak automaticky a bez jakýchkoliv skurpulí se tahle vozítka objevila v jinak dobové garáži naprosto zazdilo jakýkoliv pocit autentičnosti. Však proč si hned v druhé misi nevzít auto, které by v tehdejší době nebylo dohnatelné ani letadlem, no ne?

A do třetice všeho dobrého, kdy se ze zatím ještě lehkého rozčarování stávalo větší zklamání, jsem si v ikonické misi Výlet do přírody během jedné z velkých přestřelek několika proti několika zkusil jen tak najít příhodný kryt, počkat, a sledovat co se bude dít. A světe div se, kulky létaly ještě dobrých několik desítek minut, protivníci na bitevním poli proti sobě chaoticky pobíhali, stokrát přebíjeli, atp. Zkrátka bitevní vřava jak má být, až na to, že nikdo tak nějak nepadl. Když jsem si tenhle fakt uvědomil, nevěřícně jsem na bitvu zíral ještě několik dalších minut, abych si to potvrdil, a skutečně. Veškeré postavy byly v bitvě naprosto zbytečně, nijak si reálně neubližovaly, střeliva měly nekonečně, a jen čekaly, až si natvrdo budou moci střelit do vás, nebo až si střelíte vy do nich. Asi jsem si toho jako hráč neměl všimnout, ale bylo to tolik do očí bijící hovadina, že ze stále většího a většího zklamání jsem hru ještě tentýž večer vypnul z pocity hluboké frustrace, protože takhle trapné divadélko nepředvedla ani původní, téměř dvě dekády stará hra, kde by takováhle role zbabělce skončila se vší pravděpodobností zastřelením vašich kumpánů.

Vypadalo to hodně bledě. Stačila úvodní hodinka hraní a byl jsem opravdu silně rozčarován hned z několika věcí. Hrál jsem ale dál, užíval jsem si rozšířený příběh s dabingem, a když mi hra začala pomalu přicházet do krve a další hrůzověci jsem už neobjevoval, vášnivě jsem k počítači připojil můj letitý Xbox ovladač pro jízdy vozem, přepnul kameru na pohled od haubny, a začal si užívat. Ano, tak jednoduché to bylo. Jakmile mě přestaly překvapovat další nedotaženosti a připojil jsem si na jízdy lepší ovládání, než nabízí klávesnicová cukatura, opravdu se můj požitek najednou otočil úplně jiným směrem a konečně na mě dýchla ta správná nostalgie a místo soustředění se na chyby jsem ji nasál a začal užívat.

Grafické a zvukové a zpracování

Nová Mafia možná na první pohled až tolik nezaujme grafickou podobou (alespoň mě ne), ale pravdou je, že spolu s tím, jak se videoherní vizuál v posledních letech vyvíjí, si na každé zlepšení tak rychle zvykáme, že jej téměř okamžitě pojmeme za nový standart a vůbec si neuvědomujeme, o kolik se vše posunulo. Pro srovnání jsem si během hraní na chvilku zahrál i původní originál a ejhle, najednou mi remake skutečně připadal tak moc pěkný, jak sám sebe v trailerech prezentuje. Jde jen o úhel pohledu. Snažíce se o objektivitu (alespoň po té grafické stránce) mohu říci, že remake vypadá bez vytáček opravdu výtečně a hlavně se výtečně hýbe i na relativně slabších sestavách – ta moje, kupovaná před 2 roky v tehdejší střední třídě neměla ve full HD na maximální detaily víceméně žádný problém udržet stabilních 60 fps, a to se mi líbí!

Zvukově musím ocenit kompatibilitu soundtracku s původní verzí – hudba se hezky poslouchá a ozvučení efektů nenadchne, ani neurazí. Nic více, nic méně.

Na řadu přichází dabing – ten vyšel i v naší milované češtině a za to vydavatelům patří má neutuchající vděčnost, protože jeho provedení s drtivou většinou původních dabérů muselo být s ohledem na velikost českého trhu nemalým nákladem, který byl do nás, do českých hráčů, i přes to investován. I proto jsem nesmírně rád, že jsem si nakonec mohl “polofyzickou” verzi zakoupit a tvorbu českého dabingu ocenit. Jediným škraloupem na jeho kráse bylo to, že Marek Vašut v hlavní roli Tommyho od samého začátku hlasově velmi mocně přehrával, ale co – byl to hlas původního Tommyho a to se prostě počítá.

Zhodnocení

Nová Mafia ve své definitivní edici mi i přes velmi nervózní začátek nakonec utekla jako voda a já si ji moc užil. Přes všechny mé výtky jsem nakonec vlastně dostal všechno, co jsem chtěl a očekával. Některé naprosto nepochopitelné věci, jako výše zmíněná (ne)umělá inteligence, na příkaz instantně rozestavěné celé město, a pitomý nápad přidat od začátku hry do garáže hypervýkonná vozidla z následujících dekád jen proto, že byly v pokračováních téhle herní legendy, zkrátka opravdu nepobírám a procentní body za ně rozhodně strhnu, ale i přes ně všechny jsem si tenhle rychlý, za 12 hodin dohraný bonbonek moc užil s nostalgickou slzou v koutku. A za to, že vydavatel se rozhodl i tento remake opatřit českým dabingem, za to body naopak moc rád přidám a z hloubi srdce za to moc děkuji!

Uděluji 70%

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *