Star Wars epizody IV – VI

star-wars-iv-viJelikož se premiéra moderního pokračování Hvězdných válek blíží rychlým tempem, je čas znovu zhlédnout původní hexalogii, nebo chcete-li dvě trilogie, a podívat se jim trochu na zoubek. Psala se sedmdesátá léta, když George Lucas přišel do kin s prvním filmem ze světa Hvězdných válek a rozpoutal jím naprosto bezprecedentní přepsání celého žánru. Alespoň tak se to s oblibou mezi fandy série tvrdí. Já si možná dovolím poněkud nesouhlasit – například sága Star Trek, která spatřila světlo světa ještě o 10 let dříve, je původní trilogii žánrově podobná jako vejce vejci, jen samozřejmě ochuzena o deset let pokroku trikových technologií. Stejně jako Star Trek přichází s koncepcemi teleportace a laserových výstřelů, George Lucas vymyslel pro své universum souboje světelnými meči, bez kterých by podle mého názoru Star Wars neměly ani z poloviny takový úspěch. Takže ano, mnoho skvělých a zábavných nápadů, mnoho skvělých trikových scén, ale definice žánru? To rozhodně nikoliv.

Hlavní zápletkou příběhů je souboj mezi dvěma řády využívajícími Sílu, a sice rytíři Jedi a lordy Sith. Tento konflikt nemá o mnoho menší rozsah, než že ovlivňuje dění v celé galaxii a definuje její uspořádání. V původní trilogii, tedy v epizodách čtvrté až šesté se děj věnuje období, kdy galaktické Impérium ovládané lordy Sith téměř vyhladilo řád Jedi, který dlouho a usilovně ochraňoval demokratickou republiku. Svoboda celé galaxie tak visí na vlásku a poslední zbytky dříve slavného řádu Jedi se snaží situaci zvrátit.

To vše je doprovázeno poctivým trikovým řemeslem (žádné počítačové animace, které jsou při nedotaženém zpracování rozpoznatelné i prababičkou bez brýlí) a hlavně fantastickou hudbou, která se divákovi nesmazatelné vryje do paměti na celý život mnohem snáze, než film jako celek. Některé scény zase působí možná až příliš dětinsky, například domácí populace měsíce Endor v závěrečné epizodě, nebo většina z tvorů, které se neřadí k lidské rase. Říkáte si, že je to odpustitelné v rámci toho, že tenkrát zkrátka neexistovaly technologie, které by umožnily, aby tvorové z jiných koutů vesmíru nevypadaly dětinsky? Otázku raději nechám nezodpovězenou, přiznám se, že odpověď jako nepamětník bohužel neznám, ale i zde se nabízí srovnání s výše zmíněným Star Trekem, který trpí velmi podobným problémem.

Shrnuto podtrženo, obstojně promyšlené univerzum, na tehdejší dobu špičkové speciální efekty, milionový nápad se světelnými meči a dvěma řády na odlišných stranách Síly. Také geniální a nezapomenutelná hudba, ale i mnoho dětinštějších scén a v epizodě páté naprosto nesnesitelně přehnané řvaní otravného chlupatého Chewbaccy. A ano, železný C-3PO byl místy vtipný, ale většinou také spíše otravný a místem na natáčecím pásku pro oba tvory se mohlo více šetřit. Zmínit však musím i úžasné scény z vnitřků vesmírných lodí, nejčastěji z hangárů imperiálních bitevních stanic, které na mne působily opravdu velkolepě. Tolik k jednotlivým řádkům na výsledném účtu. A suma celkem? Prostě klasika.

Uděluji 80%

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *