Silicon Valley – seasons 1-6

Jednoho zimního večera jsme doma dostali chuť vyzkoušet nějakou novou nenáročnou komedii. Znáte to, dvacetiminutový díl těsně před tím, než jdete spát.

Po přejetí několika pro nás dosud neznámých komediálních seriálů a počtení v jejich anotaci se nám právě Silicon Valley zdálo jako to, co hledáme. No, a vzhledem k tomu, že z jedné dvacetiminutovky denně před spaním se stalo to, že jsme během asi 2 týdnů zhlédli celý seriál, to zjevně vcelku vyšlo.

Příběh se točí kolem party IT odborníků, kteří učinili průlom v oboru komprese dat, kterých se v dnešním světě generuje a přenáší napříč všemi chytrými zařízení již tolik, že to současné architektury úložišť, ale i přenosných tras již nejsou schopny pojmout. Z původní myšlenky se velmi rychle stane konkrétně aplikovatelný nápad, kterého si všimnou investoři v americkém Silicon Valley (přezdívka skutečné části amerického západního pobřeží, kde se soustředí technologičtí IT giganti) a ihned se jim ho zachce. Richard, který je autorem algoritmu se tak najednou ocitá ve víru slastí a strastí života v Silicon Valley, které umí večer pohladit a ráno bez upozornění podříznout. A tak stále dokola. Partička kolem Richarda se ocitá v nekonečném kruhu intrik a právních kliček, během kterých se snaží svým produktem zlepšit svět (tak jako většina velkohubých prohlášení denodenně připlouvajících z této části Ameriky) a zároveň si přijít na pěkné peníze.

Seriál si doslova a do písmene bere na paškál právě lidi a především bohaté investory a manažery ze Silicon Valley, které vyobrazuje jako naprosto pokrytecké bytosti, zneužívající velká prohlášení a naučenou blahosklonnost pro svůj vlastní prospěch – těžko říci, nakolik je to nadsázka a ironie, nicméně po zprávách, které se z Křemíkového nebe (český překlad oblasti) dostávají na světlo světa v posledních letech bych se ani nedivil, kdyby tato komedie odrážela možná až skutečný stav věci. Tak jako tak – je k popukání sledovat nikdy nekončící smršť humorných situací, do kterých se partička kolem Richarda opakovaně dostává a jak z nich vždy vybruslí, jen aby se vzápětí dostala do další, ještě mnohem zapeklitější šlamastyky. Přiznám se, že v prvních 3 sériích, na které jsme se chtě nechtě vydrželi dívat kolikrát až do časných ranních hodin, jsem tvůrce a především pak scénáristy zcela upřímně zbožňoval, protože takovou eskalaci děje plnou opravdových zvratů v komediálním seriálu jen tak nenajdete. V pozdějších sériích už množství dobrého vtipu a originality začalo znatelně klesat a seriál tak byl s koncem šesté série plánovaně ukončen, což považuji za správné rozhodnutí, protože obzvlášť poslední dvě sezóny už se s totálně napáleným začátkem opravdu nedaly srovnávat a svět nepřehledného byznysu začínal velmi zastírat komediální žánr.

Po celou dobu trvání jsme se doma však královsky bavili a plnohlasně řehtali, protože zapeklité řetězce událostí a jejich řešení proložené perfektními vtipy vycházejícími z propracované chemie nejen mezi různými povahami hlavních postav, ale také jejich okolí, opravdu neměli chybu. Hlavní hrdina, coby reprezentant „normálního“ člověka to bohužel trochu odnesl a stal se v celém seriálu nejnudnější a během závěrečných řad také nejprotivnější postavou, nicméně lidé kolem, a to převážně sebestředný a sebejistý satanista programátor Gilfoyle (kterého geniálně zahrál Martin Starr), opravdu stáli za to.

Tvůrci se nebáli do seriálu přenést řadu reálných „palčivých“ témat aktuálního směřování lidské společnosti a pěkně na dřeň a po právu se jim vysmát, od genderové a rasové (ne)rovnosti a nenávisti, přes pokrytecký život amerických IT magnátů, až po čínské kopírování naprosto všeho, na co narazí.

Silicon Valley, ač je primárně komedií, působí až děsivě reálně, když místy nastiňuje a rozebírá problematiku stejně zvaného amerického kusu země, kde je jakkoliv tvrdý byznys v rámci „zlepšení světa“ povolen všem stranám. Vždyť peníze máme, teď už jen zlepšit ten svět.

Uděluji 80%

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *