WandaVision

Je tomu už přes rok, co Marvel ukončil filmem Avengers Engame desetiletou etapu, během které stvořil něco, co ve filmové branži nemá obdoby. O tom ale jindy. Už tehdy se vědělo, že si nějakou dobu od filmů z MCU (Marvel cinematics universe) dáme pauzu, a že se tenhle gigant začíná věnovat také seriálové tvorbě, která by s filmy byla tentokrát opravdu napřímo a oficiálně propojena. Málokdo mohl tušit, že nedlouho poté svět napadne pandemie nového koronaviru a stejně tak málokdo asi tušil, že tu s námi bude evidentně mnohem déle, než jen ten rok, a že se tedy seriálová tvorba, jenž MCU doplní, bude zatraceně hodit.

Jak jsem zmínil výše, WandaVison je prvním zcela oficiálním výstřelem, který velikou rodinu propojených filmů na televizních obrazovkách doplní. Dosud jsme se setkali pouze se seriály od stejné komiksové stáje, které na MCU nebyly napojeny vůbec (Daredevil, Jessica Jones, atp.), případně tak nějak napůl cesty (Agents of S.H.I.E.L.D.). Teď se se na to tedy můžeme vrhnout poprvé tak nějak „doopravdy“.

Devítidílná minisérie se točí hlavně kolem Wandy Maximoff, která ač je v komiksovém světě Marvelu jednou z nejmocnějších postav, zatím příliš prostoru nedostala. Nyní ho dostane. Podíváme se více do její minulosti, odhalíme větší hloubku jejího chování, z čeho její jednání vychází, a do páru dostaneme Visiona, aby ji doplnil. Ten zrovna nepatří k mým nijak zvlášť oblíbeným postavám, na druhou stranu v seriálu je jeho postava velmi důležitá, protože je to právě on, který Wandě po celou dobu bude nastavovat morální zrcadlo a zároveň vyšetřovat, co přesně se vlastně děje v městečku Westview, kde se drtivá většina děje odehrává.

Jak už je u Marvelu behěm produkčního velení Kevina Feigeho zvykem, dostáváme tuhle minisérii v žánru, který je opravdu naprosto unikání – a sice v pojetí tradičních amerických sitcomů. První díl je ve stylu padesátých let a to nejen ve scénáři, ale také v klasickém černobílém zpracování. Každý další díl potom jednu desetiletku přidává a spolu s tím se vyvíjí styl natáčení i audio-vizuálu až do nejmodernější doby, kdy se žánr promění v napodobení stylu seriálu Modern Family (Taková moderní rodinka). Zní vám to jako pořádný cirkus, který jen těžko může nějakým zásadním způsobem posunout děj celého universa, a spíše půjde o takovou rychlou jednohubkou, od které nelze nic zvláštního očekávat? Inu, máte i nemáte pravdu.

Upřímně řečeno, když jsem zprvu četl o způsobu vyprávění a změnách stylu každý díl, opravdu jsem příliš neočekával. Není však vůbec pravdou, jak říkají mnozí, že diváka, který dobové americké sitcomy oněch let nezná, bude prvních pár dílů nudit. S tím rozhodně nemohu souhlasit, protože já je neznám, ale rozhodně jsem se nenudil – vtipné hlášky a situace byly vtipné i bez toho, abych si uvědomil, který seriál kopírují, či mu vzdávají hold, a navíc se během nich odvíjel skutečný děj. Zpočátku sice pomaleji, ale když se seriál přehoupl do druhé poloviny, začal mít větší a větší spád, který v posledních dvou epizodách vyústil v téměř až velkolepé dvojdílné finále, jež si trikovým zpracováním nezadá s plnohodnotnými filmy universa.

Po jeho konci pochopíte, jak tvrdě život s Wandou vlastně zachází a uvědomíte si její jednání jak v minulých filmech, tak v situaci, která se odehrála právě během tohoto seriálu. Na jeho konci se totiž hlavní hrdinka posune osobnostně mnohem dále, než kde dosud byla, a celý její dosavadní život a význam pro MCU začne dávat ještě větší smysl. Po zkouknutí série jsem nabyl velkého dojmu, že Wanda s jejími nově objevenými a hlavně objasněnými schopnostmi bude mít určitě nějakou souvislost s Doctorem Strangem, a že by se tak mohla za nějaký čas objevit v jeho druhém filmovém pokračování. Toto se nakonec oficiálně potvrdilo a já se na tenhle budoucí snímek těším ještě o to více.

Má tedy WandaVision nějaká vyloženě slabá místa? Musím se přiznat, že abych zcela pochopil všechny věci, musel jsem seriál zhlédnout ještě jednou, obzvláště pak kvůli finálovému dílu, kde byl jeden ze dvou hlavních soubojů vyřešen po intelektuální stránce, kterou jsem si chtěl vychutnat naplno znovu. To však není úplně vada a celkově po druhém zhlédnutí musím říci, že WandaVision je od Marvelu jak jinak, než opět veliký úspěch na dalším neoraném poli. Už to začíná mýt ohrané, ale ono opravdu, na co aktuálně (pokud zde bereme slovo aktuálně jako posledních 10 let) hlavní šéf MCU Kevin Feige sáhne, s téměř absolutní jistotou ve zlato promění.

Nyní se za běhu přesouvám k dalšímu seriálu, který je hned po WandaVision na řadě, a sice The Falcon and the Winter Soldier, od kterého si ovšem vzhledem k jeho pro mě naprosto nesympatickému hlavnímu obsazení zcela reálně neslibuji téměř nic. Nicméně, rád bych se nechal překvapit. Moc rád…

Uděluji 85%

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *