Batman 2 – Temný Rytíř
Zločin v Gothamu je neústupný. Místo, které Batman uvolnil likvidací mafiánského bose je rychle znovu převzato novým člověkem a jako bonbónek Batmana pronásleduje labilní zločinec, který se maskuje jako klaun a místo vizitek používá kartu s žolíkem.
Temný rytíř navazuje tam, kde skončil předchozí film a divákům představuje jeho ikonického nepřítele Jokera, díky kterému se druhý díl trilogie stal téměř okamžitě zcela kultovním, protože Christopher Nolan dokázal něco, co nikdo před ním – uznání komiksových fandů, že jeho filmový Joker je ještě mnohem lepší, než ten z předlohy. Postava geniálně vymyšlená a ještě lépe zahraná Heathem Ledgerem, který bohužel krátce před uvedením filmu do kin zemřel, neměla nejmenší chybu a díky úžasnému hereckému výkonu (za který Ledger obdržel Zatý glóbus i Oskara) dostal Batman za soupeře opravdu kvalitního psychopata. Aby toho neměl málo, musel se nadále věnovat mafii vedené novým bossem a nakonec ještě dalšímu ikonickému záporákovi jménem Two-Face, který se zrodil v průběhu filmu. Díky širokému ději a velkému množství důležitých postav je stopáž filmu přes dvě a půl hodiny, a přesto ani na chvilku nenudí. Film vás několikrát přesvědčí, že už je téměř konec a pak se objeví nová nečekaná výzva, které musí hlavní hrdina čelit. Zkrátka přesně tak, jak to má Nolan rád a za co mám rád já jeho.
Technické zpracování je velmi podobné předchozímu filmu, možná vzhledem k mnoha komiksovým momentům je tentokrát použito více počítačových triků, ale s rozumem a dobře provedených. Hudba doznala určitých změn a vyjímečně musím přiznat, že patří k silným zbraním, což se mi u snímků, kde komponoval Hans Zimmer, příliš často nestává.
Nyní k určitým mínusům, které se vloudily a které mě mírně zklamaly. Prvním z nich je až otravné množství epických dialogů, ve kterých hlavní postavy filmu hází jedno životní moudro za druhým bez nějakého většího smyslu. Sepsat je všechny, vydalo by to na menší knihu. Druhým minusem se pak pro mě stala závěrečná scéna se „sonarem“ z mobilních telefonů a jakýsi dungeon, který Batman musel projít, aby zachránil situaci. Ten byl hodně zvláštní a do filmu mi vůbec neseděl. Poslední černou tečkou se potom stala Maggie Gyllenhaal, která převzala roli Rachel po Katie Holmes a příliš jí to neslušelo.
Temný rytíř pokračuje v kvalitně zajeté stopě první části, servíruje dva nové superpadouchy a rozevírá vějíř děje do stavu „připraven k ovívání“. Nestává se to často, ale nyní s odstupem času mohu jasně říci, že druhý díl Nolanova Batmana je zdaleka nejsilnějším dílem skládačky, nikoliv jen slepenou výplní, která se od prostředních částí trilogií už tak nějak automaticky očekává.
Uděluji 85%
