Game of Thrones – season 2

Přijde mi, že tvůrci se nechali tak unést úspěšností rychle odsýpajícího děje, že to v druhé sezóně až příliš přetáhli a lidé jako já, tedy ti, kteří nečetli knihu, se v ději musí zákonitě ztratit. Možná ne úplně, hlavní dějové linky jsou asi poměrně jasné, ale vadí mi ohromné množství vedlejších minizápletek a vztahů mezi postavami, které se mění díl od dílu a dost často bohužel bez jakéhokoliv vysvětlení. Místo toho je čas věnován naprosto zbytečným monologům a vyprávěním nedůležitých postav, které občas mluví i 5 minut naprosto o ničem.

Abych jen nehanil, i přesto je to skvělá a velmi nadprůměrná podívaná. Kontrast mezi severem a jihem svírajícími neutěšené středozemí, krásné a originální lokace, nečernobílé postavy, a mnoho dalšího, co běžný televizní seriál nenabídne.

Největší zajímavostí je již zmíněná „nezasáčkovatelnost“ postav. V seriálu je totiž extrémně málo těch, které se dají jasně zařadit mezi dobré, nebo špatné. Naprostá většina z nich už totiž během dvou sezón odhalila jak světlé, tak temné stránky svých osobností. Najdou se i vyjímky, např. Arya Stark, či Joffrey Lannister, kteří se zasáčkovat dají poměrně snadno a bez nich by to ani nešlo. Ale co zbytek? Tam už to rozhodně nebude tak jednoduché a poznávat kompletní osobnosti dalších postav spolu s každým dalším dílem je velmi zajímavé (pokud se v tom nadobro neztratíte). Na závěr k postavám ještě nemohu neříci, že hlavní záporák druhé sezóny, Joffrey Lannister, je záporák každým coulem, a jeho herecký výkon je pro mne velmi přesvědčivý. Ne často se mi stává, že bych nějakou fiktivní postavu doslova nenáviděl a přál ji jen to nejhorší – u něj to ale přišlo úplně samo 🙂

Čeho jsem si ovšem také všiml, a co mi poměrně vadilo, je až přílišná umělost soubojů s meči. V seriálu je hodně scén, kdy ve sporu dojde až na kordy, a když se tak stane, tak těm soubojům zkrátka nevěřím. Ozývají se masivní zvuky těžkých ocelových mečů a úderů lokty, praskajících kostí a kde čeho dalšího, na obrazovce je však většinou vidět něco zcela jiného. Zdá se mi, že vizuálně souboj velmi zaostává a je až přespříliš vidět, jak se herci navzájem šetří, nebo že šermířské pohyby prostě a jednoduše vůbec neovládají. Možná se mnou v tomto bodě nebudete souhlasit, protože na Hře o Trůny je velmi patrné to, že se i v šermířských soubojích snaží být originální a jedinečná. Zkrátka jiná. Dle mého názoru se to ale zatím příliš nepovedlo.

Sečteno podtrženo, i nyní platí vše, co již bylo řečeno v recenzi první série. Ovšem negativní jevy zde mají bohužel o dost více prostoru, a tak si 2. série stejné hodnocení, jako ta předchozí rozhodně nezaslouží.

Uděluji 85%