Daredevil – season 2
Jelikož se seriálové univerzum pod hlavičkou Marvelu a Netflixu docela solidně rozšiřuje, rozhodli jsme se doma dát Daredevilovi po u nás totálně propadlé 1. sezóně ještě jednu šanci. Jak s ní ďábel z Hell’s Kitchen naložil?
Po odstranění zločineckého Wilsona Fiska se New Yorská čtvrť zmítá na pokraji války gangů, které se snaží převzít moc. Tento souboj o moc se v prvních epizodách drží jako hlavní zápletka, než se do děje postupně zapojí nové postavy pro tuto sezónu, ale také někteří staří známí z minulého roku. Jak jistě tušíte, rozjezd byl opět velmi rozpačitý a nezáživný a než se začal trochu rozvinovat a poodhalovat o co v téhle řadě půjde doopravdy, bylo to utrpení velmi podobné tomu, které jsem u Daredevila zažíval v minulé řadě. Potom se ale na scénu dostal Punisher a vše se změnilo.
Punisher, který zpočátku působí jako hlavní záporák, ale během několika dílů se jeho motivy a osobnost odhalí natolik, že zákonitě musí být divákovi mnohem sympatičtější než Daredevil samotný, nejenže zcela změnil ráz seriálu z nudného na alespoň průměrný, ale hlavně se představil coby hlavní hrdina tak trochu neplánovaného spin-offu. Jon Bernthal v roli bývalého vojáka prahnoucího po pomstě bez jakýchkoliv morálních zábran svým výkonem producenty i diváky přesvědčil natolik, že mu byl zcela nečekaně přidělen vlastní seriál, který se dějově provázal se všemi ostatními Marvelovkami na Netflixu. Podle mého názoru měli tvůrci více štěstí, než rozumu, protože nestát se tak a nezapojit se Punisher do Daredevilova děje, nejspíš bych už nad celým tímto nově se utvářející univerzem zlomil hůl. Ať už tak či tak, Punisher přišel v tu pravou chvíli a druhá řada Daredevila díky němu dostala ty správné grády, které mi v předchozí sérii chyběli.
Kromě výše zmíněného se v letošní řadě dále přidala postava Elektry, která mě stejně jako nudný Matt Murdock alias Daredevil absolutně ničím neoslovila, protože jinak poměrně zajímavou hereckou osobnost dostali tvůrci do role otravné a melancholické mlátičky ženského pohlaví bez jakýchkoliv dalších pocitů, které by měla dokázat vyvolat. Pozdější návrat starého známého Sticka a madam Lao trochu otevřel dveře dějové zápletce, která vlastně nebyla s koncem řady vůbec dořešena. Naopak byla pouze pootevřena a pokračovat bude pravděpodobně v seriálové týmovce Defenders. Zajímavý vývoj postav je naopak možné sledovat u Karen a Fogyho, kteří se snaží vyrovnat s odlišnou stranou Mattova života, s čímž si příliš neví rady a dochází tak k velikému rozkmotřování, které jejich společná advokátní kancelář pravděpodobně nepřečká.
Druhá sezóna Daredevila byla celkově rozhodně lepším počinem než jeho premiéra, ale stále se nemohu zbavit pocitu, že slepý právník v roli samozvaného strážce zkrátka nemá na to, aby sám utáhl celý seriál. Letos měl pořádné štěstí, že mohl do svých epizod přivítat fenomenálního Punishera, a že dějově vlastně sloužil spíše jako takový otvírák pro nadcházející Defenders. Díky tomu už ho nemohu shodit stejně rychle jako loni, ale nemohu se ani zbavit dojmu, že až o tyhle nečekané trumfy v ruce za rok přijde, bude se znovu plácat u dna. Nebudu však spílat předem a raději zápisky z této sezóny zakončím prostým konstatováním, že byla o pořádnou dávku emocí a dobrých postav lepší, než ta předchozí. Uvidíme, co si pro nás Marvel na seriálovém poli přichystá příště, ale na Punishera, kterého osudy se zjevně prováží s odsouzeným a moc ve vězení přebírajícím Wilsonem Fiskem, se zatraceně hodně těším.
Uděluji 70%
