Harry Potter 5 – Fénixův řád

Pokračování č.5, režisér č.4. Harry Potter je v době při uvedení svého pátého pokračování už velmi silná značka, avšak předchozí Ohnivý pohár byl přijat s velkými rozpaky, mě osobně dokonce přišel jako dosud nejslabší článek celé ságy. A tak se produkce opět promíchala a Davit Yates je další na řadě, kdo u diváků zkusil své štěstí. Jak dopadl?

Fénixův řád měl přetěžký úkol – spojit styly a lokace vyprávění předchozích režisérů alespoň natolik, aby nebyl každý film ságy téměř až v jiném žánru a zároveň musel vtěsnat nejtlustší knižní předlohu ze všech do snímku, který měl ve výsledku mezi všemi filmovými pokusy ze všech tu nejkratší stopáž. Větříte průšvih? Já rozhodně.

Opak se však stal pravou. Yates dokázal podle mě nemožné – zachoval všechny reálie předchozích filmů, vložil do scén svůj jasný rukopis s fokusem na hlavního hrdinu a v něco málo po dvou hodinách bez závěrečných titulků odvyprávěl nejdelší knihu v nejkratší filmové stopáži s ledovým klidem, jistotou, přehledem a grácií. To, co ani jeden z předchozích pánů režisérů nedokázal s podstatně kratšími knihami a delšími filmy, zde konečně při pátém pokusu vzniklo a bylo nám naservírováno doslova na stříbrném podnose s křišťálovými sklenkami a vyleštěnými příbory.

Tam, kde všichni zklamali, dokázal Yates nejenže úkol splnit – ale doslova excelovat a příběh vypráví se všemi důležitými podrobnostmi, zvraty i detaily, a přitom ve mě nechal pocit, že nikam nechvátal. Scény na sebe díky fokusu na hlavní postavu celé ságy příjemně navazují, neztrácím se v tom, co se děje, a ani mi nepřijde, že je toho tolik vynechaného – jasně že, je, ale narozdíl od předchozích dílů nečtenář netápe a vynechané věci mu nechybí. Snad jen všudypřítomná nenávist vyvolaná vůči Harrymu na začátku děje už začíná být trochu trapným evergreenem, který právě ve filmu bez mnoha a mnoha detailů z knihy vynechaných, působí jako neskutečně uměle vyvolaná. Ve skutečnosti není, ale nečtenář to bohužel neví a může se tak jen chytat za hlavu a nechápat stupiditu jednání téměř všech postav z úvodních 15 minut.

Fénixův řád je celkově stejně jako kniha velkým zlomovým bodem celé ságy, kdy se pozornost ze školy a vyučování nových kouzel přesouvá na Harryho Pottera, znovuzrozeného pána zla Voldemorta a boj mezi dobrem a zlem. Už není čas na serepetičky kolem (alespoň ve filmech ne) a začíná skutečná otevřená válka. Také díky tomu přináší Fénixův řád vyloženě bombastické finále, tentokrát bez tolika zvratů a kudrlinek, jako v minulých dílech, zato však s epickými magickými souboji, které vrcholí, když se proti sobě postaví Voldemort a ředitel bradavické školy Albus Brumbál. Jejich magický duel je třešničkou na dortu a něčím, na co filmoví diváci jistojistě čekali celých těch 5 filmů.

Fénixův řád je tedy zlomem i ve světě filmovém, a to nejen kvůli příběhu, který nabírá na obrátkách, ale také díky tomu, že je opravdu skvěle natočen. Po špatné čtyřce tak naopak nyní dostáváme ke zhlédnutí ten zdaleka nejvydařenější díl ze všech, který bez potíží nechává zapomenout na to, že příběh nejslavnějšího kouzelníka všech dob začínal jako pohádka.

Uděluji 90%

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *