Dixit

Je tomu již delší čas od recenze poslední deskové hry, takže jakožto poctivý milovník těchto úžasných krabiček na ukrácení času poctivě připojím následující, na další z mých oblíbených her. Tentokráte na hru, která nepřestane podněcovat vaší fantazii – Dixit.

V základní verzi se jedná o hru pro maximálně 6 hráčů nezávisle na jejich strategických, či plánovacích schopnostech. Dokonce nezávisle i na jejich střízlivosti – Dixit je podle mne jedna z mála her, při které hráčům nějaká ta sklenka navíc rozhodně neuškodí. Zpracování základní hry je velmi povedné, scoretable je integrovaná do vnitřního rozvržení, díky čemuž nezbývá mnoho místa na karty a další hrací součásti, takže vám v krabici volně nelítají. Tato výhoda se však stane pořádnou nevýhodou ve chvíli, kdy se rozhodnete zakoupit jedno z mnoha dostupných rozšíření a to se vám bohužel do základní krabice nemá šanci vejít. To však není problém pro druhé vydání hry – Dixit Odyssey, které má volné přihrádky pro rozšíření již z výroby připravené, ale tuto edici si pro recenzi nechám někdy příště.

Pravidla v kostce

Hra začíná rozdáním několika karet každému z hráčů a ti se poté střídají ve vymýšlení a vyprávění slov, nebo celých příběhů, které na své karty vymysleli. Po odvyprávění příběhu každý z ostatních hráčů vybere jednu z karet, která se mu na protihráčovo vyprávění zdá jako nejvhodnější a položí ji lícem dospod na stůl. Poté se odložené karty zamíchají, odkryjí a všichni hráči až na vypravěče tipují, ke které kartě asi tak může právě vyslechnutý příběh patřit. A to je vlastně celá pointa hry. Bodování je také velmi snadné, vypravěč se musí snažit aby jeho příběh byl dostatečně těžký na uhodnutí, ale zároveň nesmí být příliš snadný, neboť pokud jeho kartu neuhádne nikdo, nebo naopak všichni, bude bodově postižen. Hráči jsou pak k výběru vhodných karet ze svých balíčků motivováni šancí, že dostanou body za tipy, které budou ukazovat na právě jejich karty.

Shrnutí

Dixit je mezi současnými deskovkami velmi svěžím vánkem, neboť neobsahuje obrovské herní plány, stovky herních součástí a ani třicetistránková pravidla. Je to prostě oddychovka, kterou snadno vysvětlíte přátelům na návštěvě a můžete si ji zahrát s kýmkoliv, i když to není zrovna deskoherní milovník. Nevýhodou může být poměrně rychlá ohratelnost, neboť balíček karet je jen jeden a není úplně snadné při opakovaném hraní vymýšlet na ty samé karty stále nová slova, či příběhy. To se dá nicméně poměrně elegantně vyřešit nákupem jednoho z mnoha rozšiřujících balíčků karet, které do hry vnesou svěží dech v podobě zbrusu nových možností a příběhů. Fantazii zdar, a jak jsem uvedl výše – pár skleniček navíc uvolní mysl a nastartují ji k opravdu zajímavým výtvorům, které lze ke kartám přiřadit. Mluvím z vlastní zkušenosti 🙂

Uděluji 70%