Arrow – season 1

Arrow jsem nedávno pojal jako jistou seriálovou jednohubku, která je mi z mnoha stran silně doporučována a zhlédl jsem celou první sérii tak, jak jsem to dělával za mlada – během několika málo dní 🙂 .

Jedná se o další adaptaci komiksového příběhu, tentokráte Green Arrow. S komiksy ve filmové a seriálové formě se v posledních letech opravdu roztrhl pytel a zdá se, že tento raketový start žánru ještě zdaleka není u konce a tak nyní své představy o komiksové adaptaci představila i televize CW.

Hrdinou se skrytou identitou, který zachraňuje své město od utlačovatelské mafie a kriminality, se stal miliardář Oliver Queen a jeho úkolem je své město očistit od zloduchů, na které je zákon krátký. Příběh se odehrává ve dvou časových liniích, z nichž vedlejší má formu občasných flashbacků do minulosti, ale narozdíl od jiných seriálů se to s ní nepřehání a tak se např. od flashbacků v Lost nestává tato linie nijak zvlášť nudnou ani obtěžující, ba zatím právě naopak. Hlavní dějová linie mě velmi příjemně překvapila, sice je přeplněná klišovitými dialogy a neustálým koloběhem sporů a usmiřování mezi hlavními postavami, ale nelze ji upřít to, že ani při své délce 23 dílů na sezónu jsem si nevšiml žádných vyloženě výplňových dílů. Zápletky se poměrně svižně objasňují a vznikají díky nim nové, většinou ještě zajímavější – opravdu jsem se snad ani u jednoho dílu nenudil, což je na první sérii u seriálu veliký úspěch – mé pravidlo, že nový seriál začne být většinou zajímavý nejdříve kolem sedmého dílu zahajovací sezóny zde zkrátka neplatí a Arrow je v tomto příjemnou vyjímkou.

Vizuální zpracování seriálu není nijak oslnivé, speciálních efektů nebývá mnoho a už od pohledu je vidět, že rozpočet zde není nijak závratný.

I přes příjemný a dobře udělaný příběh však zatím seriál nelze obdařit osmdesátkou a výše, jelikož postrádá určitou vyváženost charakterů, dialogů a stejně tak i porce napětí není kdovíjaká, přestože děj se odvíjí velmi zajímavě a svým způsobem tak mnohé nové seriály přeskakuje o několik příček. K prolomení osmdesátkové hranice, která u mne znamená vstup mezi elitu mu chybí opravdu jen kousek! Třeba příští rok.

Uděluji 75%