Star Wars: Epizoda II – Klony útočí
Druhá epizoda Hvězdných válek pro mě byla ve všech bodech mnohem více strhující než ta předchozí. Příběh se vrací do vzdálené galaxie o desetiletí později od událostí z předchozího dílu a otevírá promyšlený děj plný zvratů a zrad, který pomalu ale jistě začíná otevírat kapitolu konce Staré republiky.
3 letý odstup od natáčení Skryté hrozby je velmi znát a já děkuji filmovému bohu, že tenkrát George Lucas piloval pokračování vždy alespoň 3 roky a nedělal to tak, jak to filmová studia dělají dnes – tedy že na diváka chrlí pokračování filmových ság pravidelně každý rok. Vizuál je podobný, avšak mnohem lépe zpracovaný a hudba s klasickou „starwarsí“ znělkou stále vynikající a neoposlouchaná.
K hereckému obsazení mohu říci od poměrně nevýrazného a castingově ne moc povedeného prvního dílu také mnohé. Hayden Christensen v roli dopsívajícího Anakina Skywalkera je opravdu tragickou ukázkou pubertálního období lidského života a jeho herecký neum je vlastně docela namístě. Při pohledu na úžasnou a krásnou Natalie Portman, které byly v této epizodě její extravagantní modely sem tam odpuštěny a navlékla se do něčeho opravdu těsného a slušivého, je však všechno odpuštěno. Snad jen příběhově mi přijde naprosto nesmyslné, že zrovna tyhle dvě postavy v sobě najdou takové zalíbení, jaké našly. Christopher Lee coby zrádný Hrabě Dooku byl potom velmi podobným úkazem, jako Liam Neeson v epizodě předchozí. Oba jsou výteční herci, měli na starost veledůležité postavy, ale z nějakého záhadného důvodu mi do nich vůbec neseděli.
Tady však seznam mých výtek naráží na své dno. Dále už můžu jedině pochválit, jak moc se druhá epizoda ve všem oproti první posouvá výše. Nemastné neslané vesmírné bitvy ustupují do pozadí a tvůrci nám předvádějí svou nekonečnou fantazii na velkých pozemních bojištích, kde se hlava nehlava řežou nejrůznější obří roboti a stvoření. Vyvrcholení pak přichází spolu s náramně sladkou dortovou třešničkou v podobě souboje Mistra Yody s Hrabětem Dooku. Na podobnou scénu, kde by mohli vidět Mistra Yodu v akci se světelným mečem, čekali fandové série dlouhá desetiletí. Příběh je celkově mnohem komplexnější a složitější a je nutné nad ním nějakou dobu rozjímat, než pochopíte opravdové motivy všech hlavních postav a dáte si dohromady některé souvislosti, které se v průběhu filmu zdají nesmyslné.
Uděluji 85%
