Kód Enigmy

Kód Enigmy, jak byl neumětelsky za účelem nalákání více diváků do českých kin přeložen snímek Imitation Game, je učebnicovým příkladem moderního pojetí příběhů historický velikánů. Hlavní hrdina musí zažívat tvrdé dětství, příběh musí být nutně doupraven kvůli zajímavějšímu filmovému scénáři, vizuál musí být dostatečně „dobarvený“ a máte stabilní základ moderního vyprávění skutečných starých příběhů. Je však kvůli tomu Kód Enigmy špatným filmem?

Pro mě rozhodně není. Přiznám se, že se mi tenhle styl vlastně docela líbí. Jednak nechá diváka v určitém směru nahlédnout to reálných historických událostí, což začínám mít jak ve světě filmu, tak knihy stále raději a raději, a jednak díky citlivému dobarvení určitých scén (např. počítač, který Enigmu dešifroval, hraje skutečně všemi barvami) zkrátka dobře vypadají, a to přeci není zločin. Samozřejmě je potřeba míru dobarvení a také upravení reálií pro potřeby poutavého scénáře zvolit maximálně obezřetně, a to se v tomto případě dle mého názoru opravdu povedlo.

Kód Enigmy není zdaleka jen o dešifrování nacistické šifry, ale má určitý přesah i do uspořádání tehdejší Velké Británie a ve velké míře se věnuje osobnímu životu Alana Turinga, vědce, který hrál v prolomení šifry důležitou roli a dnes je považován za zakladatele moderní informatiky. Všechny tyhle součásti utvořily opravdu skvěle fungující celek a divák se tak během stopáže filmu nejen dobře zabaví, ale také mnohé naučí. Jediné, co filmu chybí, jsou nějaké vyloženě výrazné zlomy nebo zvraty, ale co naplat, reálný příběh žádné takové asi nenabízí a je lepší je sem tam vynechat, než je uměle vykonstruovat a mořit tak film nereálnými událostmi. Tvůrci v tomto případě hollywoodským zvyklostem na lep nesedli a moc dobře udělali, protože díky tomu stvořili mnohem dospělejší film.

Uděluji 85%