Indiana Jones 2 – Chrám zkázy

Pokračování prvního dobrodružství charismatického archeologa Indiany Jonese na sebe nechalo čekat na tehdejší dobu obvyklé 3 roky a Goerge Lucas spolu se Stevenem Spielbergem nám v něm přináší v některých směrech vygradované a v některých zase poněkud okleštěné součásti jejich předchozího díla.

Chrám zkázy sází na prakticky nikdy nekončící akci a oproti svému předchůdci nabízí jen velmi okleštěný příběh, který má jasně danou dějovou linku s jedním jediným a nijak zvlášť neočekávatelným zvratem. Hlavní hrdina zde nejde po zisku, ale snaží se nesobecky pomoci domorodé vesnici v znovuzískání ukradeného artefaktu, bez kterého nejsou schopni její obyvatelé přežít. Po tomto mocném předmětu však pase i starodávné zlo, které postává z nedalekého chrámu a osnuje plány na ovládnutí světa. Oblíbený hrdina s bičem je tak vtažen do víru událostí a kromě malé vesnice a svého vlastního života musí pochopitelně zachránit i celý širý svět.

Filmovými triky a ozvučením mi pokračování připadalo velmi podobné prvnímu dílu, avšak jak jsem psal výše, na tehdejší dobu velkolepé triky a obrovské množství akce jednoznačně zastínilo hloubku příběhu, ze kterého se stala jakási papundeklová pohádka o dobru a zlu. Tou provází děj plný humoru, místy pro děti velmi nevhodné a drsné scény s hlavními padouchy, ale také jen těžko uvěřitelné kaskadérské kousky hlavního hrdiny. Druhý Indiana Jones se tak v pro mne v součtu stal filmem, který si představuji jako ikonu osmdesátkových popcorňáků. Umím si představit, že tehdy bych na něj zašel do kina se stejnými očekáváními, jaké dnes diváci mají od filmů typu Transformers.

Uděluji 70%