Co jsme komu udělali?

To, co původně vypadá jako nenáročná komedie tak akorát na páteční večer ve dvou se občas může pořádně zvrhnout. A to obzvlášť, když si člověk uvědomí, že se zase jednou stal obětí trapné manipulace zamaskované pozlátkem k zasmání. A v rámci manipulace multikulturní nikoho vlastně nepřekvapí, že tato filmová pochází z francouzské dílny.

Ono se může zdát, že přeháním. Že se je také občas nad současnými existenčními problémy potřeba zasmát. A neříkám, že se to během sledování tohoto francouzského „klenotu“ vůbec nepodaří, protože pravdou je, že několik vtipných momentů, u kterých se člověk při sledování zapomene, film opravdu nabízí. Nicméně ten nechutný manipulační patos, který vám vtlouká do hlavy, že všichni příchozí z jiných geologických a hlavně ideologických koutů světa, jsou pod pokličkou vlastně jen nepochopení slušní gentlemani v uhlazených oblecích, ten to celé stahuje ke dnu. A nechápejte mě špatně, jsem otevřen opravdu ledasčemu, ale pokud je hlavní postava filmu během hodiny a půl zhruba dvacetkrát nařčena z rasismu, když jediné co dělá je, že hájí své zájmy bez jakéhokoliv ohledu na rasu, už se komedie pomalu vytrácí a začíná se zobrazovat.. inu ano, začíná se zobrazovat zvrácená realita posledních let.

Více se k tomuto dílu asi netřeba vyjadřovat, jeho manipulační podtext, který je hmatatelný asi jako ocelová traverza řítící se vám rovnou do cesty totiž přesahuje jakýkoliv smysluplný příběh nebo množství vtipů. Abych jen nehanil, přiznám se, že jsem opravdu párkrát zasmál. A upřímně. Ale zkrátka to tak nějak nevyplulo na povrch pod rozlícením z toho, o co se vlastně tenhle super-naivní snímek snaží.

Uděluji 30%