Divadlo: Tajemství (2017)

Letošní muzikálová sezóna ještě zdaleka nekončí a jako další na řadě je průzkum něčeho nového. Landovy muzikály prý tvoří žánr sám o sobě a tak se jedná o něco, co člověk musí alespoň jednou vyzkoušet. Mou zkouškou se stalo jeho Tajemství v Divadle Kalich.

K divadlu Kalich už tak nějak ze zvyku patří jejich oblíbený zvukový úvod, který diváka upozorní, že tohle divadlo jede samo na sebe a nikdy nemuselo přijmout žádné dotace a přesto funguje. Důsledek tohoto faktu si pak jako vždy ověříte v následující hodině a půl, když spatříte naprosto ubohou a levnou výpravu a ani s Tajemstvím to bohužel není jinak. Jestli by nebylo lepší sem tam po nějaké té dotaci sáhnout a investovat ji do pořádných kulis? Podle divadla Kalich nikoliv.

Tajemství přesto staví svůj úspěch nejen na autorovi oblíbeného Krysaře, ale i samo o sobě má rozhodně co nabídnout, nejen chudé kulisy a nijak zvlášť zvučná jména v obsazení. Tajemství jeho úspěchu je v zajímavém a poměrně napínavém ději, který není omezen žádnou velkou zahraniční předlohou, ani historickým příběhem. Díky tomu, že se jedná o původní českou tvorbu, můžeme sledovat kvalitativně vyvážené scény a děj, který nutí diváka přemýšlet nad tím, co se vlastně děje, a objevovat podstatu zápletky spolu s herci na jevišti. V tomto případě marketingová anotace muzikálu skutečně nepřehání.

Herecká plejáda jak jsem zmínil výše není nijak hvězdná, ale jedná se spíše o komornější dílo s tmavou atmosférou a ač chytlavými, tak ne moc složitými písněmi, takže nebylo třeba žádných velkých hlasů. V hlavní roli nás tedy svým příběhem provázela Markéta Procházková a její výkon byl v daném kontextu obstojný. Více si myslím, že v její roli ani nebylo možné nabídnout.

Hudba Daniela Landy je naprosto typická, jeho písničky byste poznali i když nejste jeho fanoušci a Tajemství tento zajetý standard nijak neporušuje – čímž však rozhodně nechci říci, že byla špatná. Naopak, Landovo střídmé, ale rytmické a výrazné použití elektrických kytar dodalo písním a tak i celému muzikálu punc zážitku, který běžně od tohoto žánru v divadle nečekáte.

Z řádků výše se může zdát, že se mi muzikál celkově příliš nelíbil, opak je však pravdou. Přesto, že kulisy byly chudé, herci nebyli žádná extratřída a jejich role jim neumožňovaly nijak úžasné výkony, zajímavý a na poměry muzikálu téměř až náročný, avšak skvěle čitelný děj udělal z tohoto představení skvělé oživení žánru, které jsem si nečekaně užil a možná se díky němu rád podívám na některý z dalších Landových muzikálů.

Uděluji 75%